Jak se vypořádat s měnovým rizikem při obchodování se zahraničím

Pro zjednodušení v dalším textu nebudu uvažovat vlivy účetního přecenění položek aktiv a pasiv a jako základní veličinu pro řízení měnového rizika budu považovat otevřenou pozici vyplývající z cash flow podniku.

Měnové riziko v podniku identifikujeme pomocí devizové pozice. Pokud je devizová pozice otevřená, pak rozdíl mezi pohledávkami a závazky v cizí měně není nulový a podnikatel je vystaven měnovému riziku. Uzavřená devizová pozice proti tomu znamená, že rozdíl mezi pohledávkami a závazky v cizí měně je nulový, a tak podnikatel není riziku vystaven.

Dlouhá devizová pozice je situace, kdy podnik má přebytek pohledávek nad závazky v dané měně, zatímco krátká devizová pozice značí závazky převyšující pohledávky v dané měně. S dlouhou devizovou pozicí se tedy bude častěji setkávat exportér, s krátkou devizovou pozicí potom importér.

Možné přístupy k řízení měnového rizika

Z pohybů měnových kurzů však exportérům a importérům nevznikají pouze rizika ztrát, ale také příležitosti k ziskům.
Záleží na konkrétním podniku, jak k řízení měnového rizika přistoupí, a zda se bude snažit svou devizovou pozici spíše uzavírat, anebo zda ji bude držet částečně otevřenou v očekávání změny měnového kurzu, která by z jeho pohledu mohla přinést kurzový zisk. I v tom případě je ale nutné devizovou pozici pečlivě sledovat a mít k dispozici spolehlivé informace a systém pro řízení měnového rizika a zároveň výbornou znalost devizového trhu. Rozumné je volit konzervativnější strategii a devizovou pozici pokud možno uzavírat a zajišťovat se (anglický termín pro zajištění je hedging) proti riziku ztrát z pohybu měnových kurzů tak, aby se podnikatel mohl věnovat své hlavní obchodní činnosti.

Nástroje zajištění měnového rizika

Nástroje sloužící k zajištění měnového rizika můžeme rozdělit na interní a externí.

Mezi interní nástroje patří:

• netting (přirození hedging), spočívající ve sladění měnové struktury pohledávek a závazků,
• kurzové doložky ve smlouvách (např. doložka stanovící, že pokud dojde ke změně kurzu o určité procento, má podnikatel právo provést rekalkulaci ceny),
• časování plateb,
• vytvoření určitých rezerv na pohyb kurzu a započtení těchto rezerv do ceny svého produktu.

Externími nástroji jsou:

• uzavření devizové pozice prostřednictvím služeb peněžního trhu (tj. měnový spot, který spočívá v prosté promptní přeměně tuzemské měny za měnu zahraniční),
• zajištění s využitím měnových derivátů (foward, swap či měnové opce).

Přístup českých exportérů k zajištění měnového rizika

Svaz průmyslu a obchodu ČR společně s ČNB provádí od roku 2011 kvartální šetření v nefinančních podnicích, a to formou dotazníků. Součástí dotazníkového šetření je také část věnovaná zajištění vývozu proti měnovému (kurzovému) riziku. Respondenti, kterých se každé čtvrtletí zúčastní cca 190, odpovídají na následující dvě otázky:

• jaká část vašeho vývozu byla v tomto čtvrtletí zajištěna proti kurzovému riziku (vážený průměr v %) a
• jaká část vašeho očekávaného vývozu v příštích 12 měsících je zajištěna proti kurzovému riziku (vážený průměr v %).

Respondenti jsou vybráni z několika odvětví: těžba a dobývání, zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, stavebnictví, velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel a doprava a skladování.

Výsledky šetření jsou publikovány v databázi ARAD, která je dostupná na této webové adrese: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=18944&p_strid=ACAA&p_lang=CS.

Z poslední statistiky za měsíc červen 2016 vyplývá rekordně nízké procento zajištění vývozů proti měnovému riziku na úrovni 30 %, které odráží důvěru v kurzový závazek ČNB udržet kurz CZK/EUR poblíž hladiny 27,00 CZK/EUR minimálně do poloviny, možná až do konce roku 2017.